Czechia Backyard Ultra 2024 (CZ)

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

William Saroyan, Čas tvého života

Původně jsme tento závod neměl v plánu, ale po slovenském Backyardu jsem cítil, že jsem velmi rychle zregeneroval a chtěl jsem zkusit také českou verzi tohoto závodu. Takže jsem se rozhodl zaregistrovat na poslední chvíli. V místě závodu, v Holešovickém parku, také trasa vypadala něco zajímavěji a záživněji než na Slovensku, což se na konec také potvrdilo. Kroužení po zámeckém parku bylo velmi příjemné a dost mě to bavilo, protože se na trase pořád něco děje (změny směru, delikátní seběhy a výběhy, střídání podkladů atd.) i když se jedná o okruhový typ závodu, tak to na tomto okruhu dost rychle utíkálo. Před závodem jsem si říkal, že 20-24 kol je v mých silách a s takovým nastavením jsem do toho původně šel.

Bohužel, druhý den po registraci na závod jsem dostal od dětí nějakou střevní chřipku, celou noc zvracel a dalších několik dnů ležel s horečkami v posteli a nebyl jsem schopný nic sníst. Po půstu, který jsem měl dva týdny po slovenském Backyardu a dva týdny před českým Backyardem, jsem začal znovu pomalu běhat. Co Vám mám povídat, byl jsem totálně vyždímaný! V sobotu, takže 6 dnů před závodem jsem zkusil uběhnout něco normálního – 20km, ale nebyl jsem schopný skoro doběhnout domů, tak jsem byl zesláblý a energeticky úplně prázdný. V ten moment jsem uvažoval jestli má vůbec smysl do Holešova jet nebo je lepší se na to vyprdnout. Nakonec jsem se rozhodl, že odběhnu pár koleček, alespoň poznám trasu, nové lidi a prostředí a po závodě se v klidu vrátím domů. Prostě si udělám krátky výlet a odběhnu něco delšího.

To, že jsem na konec odběhl 17kol, cca 115km bylo v podstatě nad plán a převládá absolutní spokojenost. Samozřejmě původně jsem chtěl těch koleček obkroužit více, ale po nemoci těsně před závodem, je toto pro mě obrovské vítězství a mám z toho běhu velkou osobní radost a pocit zadostiučinění. Během závodu jsem si řekl, že budu všechny kolečka běhat abych alespoň potrénoval, což se mi povedlo a do 15kola (100km) jsem běhal, tzn. nepřecházel do chůze, od 16 okruhů jsem začal střídat běh s chůzí. Tady vidím zlepšení oproti minulým Backyardům. V číslech je to takto (tzn. od kterého okruhu jsem musel střídat běh s chůzí): Backyard SK 2023 – 10 kolečko, Backyard SK 2024 – 13 kolečko, Backyard CZ 2024 – 16 kolečko.

Celkově jsem se cítil mnohém lépe a běhat souvisle jsem mohl delší dobu, takže pomalu dopředu. Jídlo jsem také lépe zvládl, ještě je tam pár věcí na vylepšení, ale celkově už to také pomalu začíná zase dávat smysl. Samozřejmě kdybych možná od začátku běhal trochu volněji a střídal běh s chůzí dříve, tak bych možná těch koleček natočil trochu více, ale to je jenom kdyby a na to se nehraje. Po 17 kole jsem chvíli uvažoval jestli to nevylepšit na 18 kol, ale byl jsem už dost unavený a po neprospané noci jsem se potřeboval dostat domů zdravý a v pořádku. Po zkušenosti z loňska když jsem se ráno vracel z Žiliny a několikrát jsem musel zastavovat, protože jsem usínal za volantem, jsem se rozhodl, že raději kolečko méně a nejít úplně přes závit tak abych se mohl domů vrátit bez problémů. Což se mi na konec potvrdilo jako velmi dobré rozhodnutí.

I v tom vidím další zlepšení, že hned po závodě (24 hodin) jsem se cítíl relativně dobře a závod od závodu je to lepší a lepší. Po 4 letech udržovačky, když jsem přestal běhat závody a kdy jsem běhal všechno v rozmezí 30-60 minut volně, citím, že organizmus potřebuje zase nějaký čas aby nahodit řemen a zvyknout si znovu na ultra vzdálenosti. Takže kdybych to měl celé shrnout tak Czechia Backyard hodnotím velmi pozitivně osobně, ale také jako akci (okruh, organizace, zázemí), všechno fungovalo bez problémů a příští rok se tam zase určitě vrátím. Poznal jsem zase několik nových ultra bláznů, zažil něco nového, poznal nové místo a ujistil se, že směr kterým jsem se vydal, mě moc baví a naplňuje. Co víc si přát. Slovy klasika: děkuji za každé nové ráno.

Krátký souhrn jednotlivých kol během závodu:

1. Start. (6.7km)

2. Zvykání se na okruh, tak abych večer nezabloudil. (13.4km)

3. Poznávání nových běžkyň a běžců. (20.1km)

4. Chcaní a SIS gelování. (26.8km)

5. Polská výprava - ja pierdole, ale fajnie! (33.5km)

6. Jídlo, pití a převlékání. (40.2km)

7. První pocit nudy (ne krize) během závodů. (46.9km)

8. Chcaní a moc tekutin, je třeba ubrat pití a přidat jídlo. (53.6km)

9. Čekaní na noc a převlékání. (60.3km)

10. První noční kolečko, konečně tma, trochu zima. (67km)

11. Startovní pole začíná pomalu řídnout. (73.7km)

12. Větší nuda, je čas na sluchátka, hudba jako lék, zase převlékání. (80.4km)

13. Jídlo už moc nechutná, ale kalorie je třeba doplnit, haleluja za Colu a Snickers! (87.1km)

14. Zima, ale trasu běžím místy dost svižně, což mě nečekaně baví. (93.8km)

15. Chcaní a čekaní na ranní rozbřesk. (100.5km)

16. Svítání a počítání - riziko kontra ego. (107.2km)

17. Konec a spokojenost. (113,9km)

18. Příště … (...km)