ToMountainsMountain Activities

Grossglockner Ultra-Trail 2017 (AT)

Publikováno 28.07.2017 v 09:03 v kategorii Závody, přečteno: 716x

Glockner Trail 2017(AT) - 50km, 2000m
Závod Grossglockner Ultra-Trail jsem původně neměl v plánu běžet v tomto roce, ale po zdravotně nepovedeném Salomon Ultra Trail Hungary, jsme se rozhodl, že je třeba si spravit chuť a také sedět doma během léta je škoda, když všude je tolik závodních možností. Registraci jsem stihl doslova na poslední chvíli, protože za pár dnů byla varianta trasy 50km již vyprodaná. Oblíbil jsem si závody v Rakousku, protože je to blízko a jsou tam krásné horské průsmyky, kde je radost běhat.
hory

Závod má základnu v Kaprunu, ale start trasy 50km je na druhé straně hory Grossglockner ve vesnici Kals am Grossglockner. Mám rád závody, které se běhají na trase od někud - někam, protože mě to pohání více do cíle, něž když se běží okruh nebo dokonce okruhy. Do Kaprunu přijíždíme dříve, takže v tomto roce dovolená číslo 4. Probíhá standardní registrace a kontrola povinného vybavení, ale pro mě nejdůležitější část nastává ihned potom, když zjišťuji, že Kaprun je oblíbeným turistickým místem arabské komunity. Jako gastro-turista jsem ihned musel ochutnat všechny baklavy a jiné arabské sladkosti, které se mi objevily v cestě a upřímně musím říct, že cesta to byla velmi dlouhá a velmi sladká. Večer nemůžu usnout, protože trilion vypitých káv a miliarda snědených baklav mění moje krevní řečiště v hustou kofeinovo-cukrovou hmotu. Před očima se mi míhají všechny dorty, muffiny, sachry, větrníky, pařížáky, sladké košíčky, indiánky, panna coty, tiramisa mého života a že jich bylo. Všechno je to barevné a tančí a poskakuje to přede mnou, cukrové předávkovaní v plné parádě. Tolik cukru nejednou jsem si už dlouho nešlehl. Čtyři rohypnoly, ale zabírají a já usínám. Sním o tom, že jsem vyhrál celý bazén růžového pudingu a když už mám dostat tento bazén do vlastnictví, probudí mě budík. Do prdele s těmi závody, do řiti s budíky, to je nespravedlnost!

hory

Alespoň na start závodu jdu energeticky dobře připravený, myslím si, že bych na základě množství snědených sladkosti energeticky pokryl i běh na 500km. Minus toho je, že mám asi několik kilo na víc, no nic do kopce to bude bolet, ale z kopce když to pustím, tak mě zastaví až ve Vídní. Závod rozbíhám v pohodě, jako těžko-tonážní tahač vím, že moje chvíle teprve přijde v druhé půlce závodu, kde se sbíhá 20km do cíle. První občerstvovačku míjím a běžím vstříc alpským kopečkům. První vrchol Kalser Tauren (2518m) je klasicky alpský vrchol, počasí je pro mě tentokrát přívětivé, chladno, slabý déšť, takže to co mám rád. Na vrcholu se všichni kolem mě oblékají do bund, jako kdyby mrzlo nebo co, ale mně je teplo, asi ještě následek předávkování sladkostmi. První seběh je místy trochu technický, nějaké skály a kamínky, ale nic těžkého. V chatě doplním vodu a běžím dále, další část trasy je už trochu více technická a jsou tam trochu větší kamínky v cestě, takže se snažím rychle pohybovat, ale také se nezabít. Druhý vrchol Kapruner Törl (2639m) se minějak táhne, ale za mnou jsou dvě blonďaté Rakušanky a tak nemůžu přece zpomalit. Za to výhledy jsou zde parádní, to se musí nechat. Na vrcholu vidím pod sebou cestu dolů, kameny velké jako auta a pod tím sněhové pole. Prostě Alpy, paráda! Kilometr běhu po sněhu v létě je prostě skvělá zábava. Dobíhám na přehradu Kapruner Hochgebirgsstauseen kde zase doplním vodu, colu a sůl a teď začíná moje část závodu.

hory

Během posledních 20km, mě nikdo nepředběhl, za to ja jsem předběhl pár desítek závodníků. Jo jo hošánci, kdyby jste jedli baklavu v takovém množství jako já, tak se teď tak neplížíte, ale cupitáte do cíle společně se mnou. Moje váha mě žene neúprosně dolů, holt gravitace je svině. Po cestě je několik trailových traverzů přehrady, jeden přechod vodopádu po feratových schůdcích, nějaké štoly a tunely, prostě přírodní klimatizace a je vidět, že organizátoři mysleli úplně na všechno. Poslední 2km po asfaltu, tunel, cíl a pivo, pivo hodně piva. V cíli potkávám Annu Strakovou, která doběhla na druhém místě na 50km v ženách, prohodíme pár slov, ale žízeň je větší, takže následuje ještě jedno a fakt poslední pivo … aspoň v této hodině.

hory

Tento závod je rakouská klasika a počet českých běžců, kteří každoročně startují, je pořád větší a větší, což nasvědčuje jeho rostoucí oblibě i u nás. Je to hezký závod, s velmi dobrou organizací, značením, krásnou trasou a kousek od naších hranic. Když se chcete v létě proběhnout v Alpách, tak je to příjemná víkendová varianta ve stínu alpského velikánu Grossglockneru.


Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?