ToMountainsMountain Activities

Zimní ultra utrpení /Zimowy Ultramaraton Karkonoski 2016/ (PL)

Publikováno 12.03.2016 v 00:00 v kategorii Závody, přečteno: 100x

Zimowy Ultramaraton Karkonoski 2016 (PL) - 53km, 2000m
ZUK 2016
ZUK 2016 (zimní krkonošský ultra-maraton) je již historií. A jsem rád, že to mám za sebou. Horský ultra-maraton, který není nijak dlouhý (53 km), převýšení není nikterak hrozivé (2000 m), ale přesto si název ultra plně zaslouží. V tomto roce hlavně z důvodu pravého zimního počasí. Začnu, ale od začátku, závod se koná v Polsku, start v Jakuszycach a cíl v centrum Karpacza, trasa vede hraničním hřebenem Krkonoš mimo jiné přes Sněžku. Je to memoriál na památku Tomka Kowalskiego, polského horolezce, běžce, cestovatele, který zahynul v roce 2013 na zimní výpravě, při sestupu s Broad Peak-u. V tomto roce byl pořádán třetí ročník ZUK-a a jelikož se běh těší velikou popularitou u našich sousedů, tak již možnost samotné účasti je do jisté míry úspěchem. Před závodem probíhá losování účastníků, protože množství zájemců vždy několikanásobně převyšuje limit závodníků, který je cca 300. V tomto roce, se na startu sešla téměř kompletní polská špička polských běžců, takže prvních několik míst bylo předem jasných. Z Karpacza, kde je kancelář závodu, nás ráno odvážejí autobusy na start do Jakuszyc, kde mimo jiné startuje známý Bieg Piastów (běžkařský závod s dlouhou tradicí). Čím víc se přibližujeme místu startu, tím víc si uvědomuji, že to bude opravdu zimní běh, na který by se spíše hodily běžky. Start závodu je rychlý a já se jako vždy někde zamotám, takže první kilometry předbíhám pomalejší účastníky, ale to bohužel netrvá moc dlouho, protože za chvíli se dostáváme na trasu, kde jedinou možností je běh za sebou v vyšlapané cestičce.
ZUK 2016
Několikrát se pokouším vyběhnout z vyšlapané cestičky a předbíhat jiné závodníky, ale ve velmi hlubokém a těžkém sněhu to stojí hodně sil a tak se raději zase poslušně zařazuji. V duchu si říkám, dál to půjde lépe, kdybych jenom věděl jak se v ten moment mýlím. První občerstvovačku probíhám s cílem posunout se dopředu a napravit startovní chybu, což se mi v celku daří, až do momentu kdy se dostáváme na hřeben Krkonoš, teplota -5C, sněží, viditelnost 50m, mlha a všude velké množství sněhu. Snažím se i tak běžet a nepřejít do chůze, díky čemuž se pořád posouvám do předu a to mně pohání a motivuje. Na druhé občerstovačce se také nezastavuji, tvořím dvojici s běžcem z Polska a přichází nejnáročnější část běhu, ani ne tak náročná fyzicky jako psychicky. Nekonečných několik kilometrů pod chatu Slezský Dům, kde se při každém kroku boříme ve sněhu, standardně po kolena, někdy i více a o běhu nemůže být řeč. Do všeho se zvedá vítr, viditelnost klesá na 20 m a začínám mít zmrzlý všechny části těla, pokouším se běžet abych se zahřál, ale každý krok znamená sněžný kankán, krok do předu, do prav, do levá a dozadu a tak pořád dokola. Vítr ještě zesiluje, takže běžíme v sněžné bouři a já se už nemůžu dočkat až tento úsek skončí. Na chatě Slezký dům, doplním zásoby, vypiji teplý čaj a rychlé běžím dál směrem na Sněžku. Vítr se ještě umocňuje a cesta na vrchol je pokryta ledem, ale naštěstí je to krátké a za chvíli začínám seběh v hlubokém sněhu, který si užívám a určitě je to nejhezčí část závodu. Větší polovina je za mnou a teď již běhatelnější část trati, tak to aspoň říkali turisté, které míjím na Sněžce. V celku jde běžet i když sněhu je pořád hodně, motivuje mě vidina přeslazeného bublinkového černého nápoje na poslední občertvovačce a tak se snažím běžet co to dá. Bohužel, jak se později ukázalo, vytoužený nápoj tam byl, ale v polském verzi Hop Kola...ehhh. Takže raději běžím dál a do cíle zbývá posledních 16 km a jeden kopec. Všechno šlo hladce do momentu, než se ozvalo nedoléčené zranění levé nohy, se kterým jsem vědomě startoval, s tím že to přece rozběhám. A posledních 10 km se tak proměnilo v utrpení a předběhlo mě velké množství lidí. Zase kousek nahoru a dolů, před cílem ještě seběh malé sjezdovky a konečně finiš v centrum Karpacze. To již byla hlavně obrovská radost z dokončení zimního utrpení jménem ZUK. Závod není nijak náročný svými parametry, ale pravé zimní počasí se stalo v tomto roce pro mnohé velkou výzvou. Po závodě následovala hodinová sprcha, abych rozmrazil všechny části těla, dva obědy a nějaké to pivo. Večerní vyhlášení, při kterém ceny rozdávají rodiče Tomka Kowalskiego a následná párty do rána, byla již jenom povedenou tečkou za celým víkendem. Jenom to ráno, bylo na konec těžší než samotný závod.
ZUK 2016

Dokončil jsem běh na 80 místě s 320 běžců, kteří byli na startu, propad na posledních 10 km byl přece jenom docela velký.

Chtěl bych poděkovat všem organizátorům a dobrovolníkům, kteří v tomto počasí museli několik hodin stát a mrznout na místě, aby nám ukazovali směr, povzbuzovali a pomáhali. Děkuji za Vaše úsměvy a pozitivní energii!

PS. Absolutním vítězem se stal Bartek Gorczyca, s neuvěřitelným časem 5:17:01. Nevím jakou trasu běžel :-) Běžec, který se chystá na velké zahraniční závody a myslím si, že o něm ještě hodně uslyšíme. Druhý v pořadí ztrácel na vítěze 30 minut a to první desítka je plná velkých běžeckých jmen.                                                                                           ZUK 2016

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?